CS EN DE IT
← Všechny kapitoly

AUDIO / 05

Ozvučnice, výztuhy a tlumení

Přibližně 4 min čtení · Základy a příklady

Bedna je součást akustického systému. Vysvětlíme si uzavřenou a bassreflexovou konstrukci, skutečný vnitřní objem a rozdíl mezi tuhostí, tlumením vibrací a pohlcováním zvuku.

Proč reproduktor potřebuje bednu

Membrána vyzařuje dopředu a dozadu s opačným znaménkem změny tlaku. Pokud se oba výstupy u nízkých frekvencí snadno setkají, mohou se částečně rušit. Ozvučnice odděluje přední a zadní stranu a současně ovlivňuje mechanické zatížení měniče. Není pouze obalem: její objem, otvory a stěny vstupují do chování soustavy.

Existují také otevřené konstrukce nebo složitější akustická vedení. Každé řešení má své podmínky a kompromisy. Pro základní orientaci si porovnáme uzavřenou a bassreflexovou bednu. Stejný měnič v různých skříních nebude mít stejnou basovou charakteristiku. Náhodná bedna, do které se reproduktor mechanicky vejde, proto není automaticky vhodnou ozvučnicí.

Uzavřená ozvučnice: vzduch jako pružina

V uzavřené skříni zadní strana membrány stlačuje a rozpíná zachycený vzduch. Ten vytváří další pružnou sílu. Menší vnitřní objem znamená větší tuhost této vzduchové pružiny. Spolu s parametry měniče se tím mění rezonance a tvar nízkofrekvenčního přenosu. Skříň má být dostatečně těsná, protože neplánované úniky mění její chování.

Zvětšení objemu může pomoci nízkofrekvenčnímu rozsahu, ale přínos není nekonečný. Výsledek omezuje měnič a požadovaný průběh. Příliš výrazný vrchol v basové oblasti může působit hutně, ale zároveň zabarvovat různé nahrávky podobným způsobem. Uzavřená bedna také nevylučuje nadměrnou výchylku: pro vysoký akustický výstup na velmi nízké frekvenci stále potřebujeme vhodný měnič.

Bassreflex: naladěný vzduchový rezonátor

Bassreflex spojuje objem vzduchu v bedně s hmotou vzduchu v nátrubku. Je to rezonátor, nikoliv jen díra, kterou „uteknou další basy“. V okolí ladicí frekvence významně vyzařuje port a může snížit potřebnou výchylku membrány při daném výstupu. Pod touto oblastí však soustava ztrácí tuto podporu a měnič může mít velkou výchylku i při malém užitečném akustickém výstupu.

Ladění závisí na objemu, průřezu a účinné délce portu včetně koncových vlivů. Delší port při stejném průřezu a objemu obvykle snižuje ladicí frekvenci. Větší průřez může omezit rychlost proudění, ale pro stejné ladění bývá potřebná větší délka. Při návrhu řešíme prostor, odstup ústí, turbulence i možné vlastní rezonance nátrubku.

Dva odlišné principy nízkofrekvenčního zatížení. Obrázek není výrobní výkres.
Dva odlišné principy nízkofrekvenčního zatížení. Obrázek není výrobní výkres.

Objem počítáme uvnitř

Pro akustiku je podstatný čistý vnitřní objem. Vnější rozměry zmenší tloušťka stěn, objem reproduktoru, výztuh, dalších komor a dalších dílů. Pokud chceme zachovat stejné vnější rozměry a zesílíme stěny, výsledný objem klesne. Volba materiálu a tloušťky tak může změnit ladění, nejen hmotnost a pevnost výrobku.

Například vnitřní kvádr 30 × 30 × 40 cm má hrubě 36 litrů. Po odečtení zabraného prostoru zbude méně. U bassreflexu se navíc zohlední konstrukce portu a u vícepásmové soustavy může mít středový měnič vlastní komoru. Pokud by byl otevřený středový měnič vystaven tlaku velkého basáku, mohl by se jeho pohyb ovlivňovat i mimo vlastní elektrické buzení.

Stěny, výztuhy a mechanické tlumení

Stěny se mohou rozkmitat a samy vyzařovat zvuk. Jejich chování závisí na materiálu, tloušťce, rozměrech volné plochy i podepření. Výztuha zmenšuje nepodepřený úsek a propojuje části konstrukce; správné umístění může být účinnější než prosté přidávání tloušťky všude. Výztuhy však zabírají objem a nesmí nevhodně blokovat proudění k portu.

Mechanické tlumení omezuje rezonance panelů přeměnou části vibrační energie na teplo. Není totožné s měkkou výplní proti vnitřním odrazům. Těžká vrstva bez vhodného spojení nemusí mít očekávaný účinek. Proto oddělujeme požadavek na tuhost, mechanické tlumení a pohlcování zvuku uvnitř bedny. Každý řeší trochu jiný problém.

Výplň, odrazy a čelní stěna

Vhodný porézní materiál uvnitř omezuje některé odrazy a rezonance dutiny. Jeho druh, množství a umístění mohou ovlivnit ztráty i výsledné ladění. U bassreflexu neucpáváme cestu mezi měničem a portem a nevkládáme volná vlákna do míst, kde by je proud vzduchu unášel. Výplň zároveň nenahrazuje chybně vypočtený objem nebo nevhodné parametry měniče.

Čelní stěna ovlivňuje přechod vyzařování kolem bedny a odrazy na hranách. Zapuštění příruby měniče, vzdálenosti mezi měniči i tvar hran mohou být akusticky významné. Mřížka přidává ochranu, ale podle tvaru a vzdálenosti také může měnit přenos. Návrh proto hodnotíme jako sestavu měnič, ozvučnice, výhybka a prostředí, nikoliv jako čtyři nezávislé položky.

Zdroje a další čtení

VISATON ↗Visaton · Bassreflex ↗
Další kapitola →