Výzkumníci z Harvard T. H. Chan School of Public Health propojili data z komerčních náramků Fitbit s klinickými biomarkery programu All of Us. Soubor zahrnoval 2 222 lidí a celkem 8 447 osoboroků sledování. Z pohybových záznamů odvozovali intenzitu, načasování a pravidelnost denního rytmu odpočinku a aktivity; biologický věk odhadovali metodou PhenoAge.

Vyšší intenzita rytmu byla spojena s o 26 až 46 procent nižší pravděpodobností zrychleného stárnutí podle PhenoAge. Vztahy načasování a pravidelnosti se lišily podle pohlaví. Jde však o observační asociace: studie neprokazuje, že úprava režimu sama sníží biologický věk, a komerční náramek není diagnostický přístroj.

Praktickým využitím by mohl být levný dlouhodobý digitální ukazatel, který doplní občasné laboratorní odběry. Pokud se výsledky zopakují, lékař nebo výzkumník by mohl sledovat, zda se rytmus člověka dlouhodobě rozpadá, a přesněji vybrat, komu nabídnout podrobnější vyšetření nebo preventivní program. Samotná křivka aktivity by ale nesměla rozhodovat o diagnóze ani léčbě.

Před nasazením bude nutné ověřit výsledek v rozmanitějších populacích, na různých typech zařízení a oddělit vliv směnného provozu, nemoci, léků, sezony a sociálních podmínek. Potřebné jsou také prospektivní studie, které ukážou, zda změna zachyceného rytmu předpovídá budoucí zdravotní výsledek nad rámec běžných rizikových faktorů.

Optimistický redakční odhad je, že první ověřované nástroje pro výzkum nebo preventivní programy mohou vzniknout během 2 až 4 let. Rutinní klinické hodnocení biologického stárnutí z běžného náramku by pravděpodobně vyžadovalo 5 až 10 let standardizace a klinického ověřování; studie sama žádný termín neslibuje.