Lipidy nejsou v mozku jen pasivní stavební materiál. Tvoří membrány buněk a myelin kolem nervových vláken a podílejí se na přenosu signálů. Tým z EPFL v recenzované studii Nature z 23. září zmapoval 172 lipidů ve 109 řezech z 11 myších mozků. Z přibližně 7,2 milionu měřicích bodů sestavil trojrozměrný atlas.

Analýza rozdělila tkáň do 539 oblastí podle podobnosti směsi lipidů. Autoři jim říkají lipizony. Některé odpovídají známým anatomickým celkům, jiné zvýrazňují rozdíly v bílé hmotě nebo propojují těla nervových buněk se vzdálenými zakončeními jejich vláken. Atlas tak přidává k mapám buněk a genové aktivity další chemickou vrstvu; samotný počet oblastí není počtem nově objevených částí mozku.

U tří březích myší tým zaznamenal změny lipidových vzorců v různých oblastech, zejména v mozkové kůře a bílé hmotě. Malý počet zvířat a jediný sledovaný stav však nedovolují vyvozovat, jak se mozek mění během lidského těhotenství, ani co tyto změny způsobuje. Studie neposkytuje léčbu ani test na neurologické onemocnění.

Otevřený atlas může výzkumníkům pomoci zvolit, které lipidové vzorce prověřit při vývoji mozku, stárnutí či nemoci. K tomu budou potřeba nezávislé replikace, další druhy a přímé spojení chemických map s funkcí buněk. První navazující srovnávací studie by optimisticky mohly vzniknout během dvou až pěti let; o použití u lidí zatím nelze poctivě stanovit termín.