RNA se v těle snadno rozpadá, a proto ji vyvíjené léčivé přípravky často ukrývají do lipidových nanočástic. Jejich vlastnosti závisí nejen na složení, ale i na tom, jak při výrobě proudí a mísí se kapaliny. Výzkumníci MIT v recenzované studii ACS Nano představili zařízení, které umí výrobní podmínky samo zkoušet a upravovat podle požadované velikosti částic.

Systém využívá dvoustupňové míchání a v průběhu výroby měří velikost částic rozptylem světla. Když se výsledek od cíle liší, mění parametry dalšího pokusu. Automatizované experimenty pak poskytují data pro model, který spojuje nastavení procesu s výslednými částicemi. Tvar částic lze ovlivnit také, ale podle MIT jej systém zatím neměří přímo v automatické smyčce; musí se kontrolovat zvlášť.

Praktický přínos by mohl být v rychlejším porovnávání variant nosičů pro RNA vakcíny a další nukleové kyseliny. Výzkumníci by například mohli s menším množstvím ručního ladění vyrábět částice různých velikostí a teprve potom ověřovat, jak se chovají v buňkách a organismu. Samotná přesná výroba ovšem nedokazuje, že částice dopraví RNA do správné tkáně, budou bezpečné nebo zlepší léčbu.

K použití v praxi bude nutné ověřit reprodukovatelnost s různými recepturami a náklady na větší výrobu, dále biologické doručení, bezpečnost a u konkrétního léku také předklinické a klinické zkoušky. Optimisticky by první další výzkumné piloty mohly vzniknout během dvou až čtyř let; termín širokého klinického využití z této studie určit nelze. Někteří autoři jsou uvedeni na předběžné patentové přihlášce MIT a tým technologii komercializuje, což je důležitý kontext při posuzování slibů.